Leden 2011

Všichni tady zemřeme!

5. ledna 2011 v 15:43 | Hope |  Jednorázovky
Slohovka z "předprázninového" období. Po dlooouhý době jsem si vybrala z nabízených témat vyprávění. Zaprví... Líčení tam nebylo... Zadruhý... Byla jsem si jistá, že naplním útvar... A zatřetí... Bylo to asi nejmenší zlo. 
Úvahy už zásadně nepíšu, hlavně z obavy nenaplnění útvaru... I když uznávám, že u úvahy to neni těžký, aler pár mých "průměrně chytrých" kamarádek z oné úvahy už pětku dostalo... Fejetony a obecně publicistiku nezvládám... Myslím, že neumím psát vtipně a lehce... Když se snažím psát vtipně, většinou mi to přijde hrozně těžkopádný a násilný... A vymejšlet překvapivou pointu? Děkuju, nechci...
Takže vyprávění... Téma vidíte v nadpisu... V úvodním textu bylo něco o roce 2012, ale jelikož to s tím nemuselo korespondovat, radši sem si vybrala něco jinýho...

(Jak tak na to koukám, úvod bude asi delší, než povídka :D-Jestli vás to moje vykecávání nebaví, (což chápu, píšu si to hlavně sama pro sebe, abych věděla, co příště zlepšit) tak přejděte rovnou pod perex ;-))

Soo... potřebovala jsem nějaký strašidelný prostředí... Vybrala jsem tmu... Nic moc originální, navíc sem se tim potom v tý povídce málo zabývala... ale myslím, že zbavit člověka zraku... nevědět jestli nevidíte, protože je tma, nebo protože jste oslepli...

A pak jsem si vzpomněla ještě na Netvopýry z knihy Flavie Bujorové Kameny osudu (zbožňuju tuhle knížku! A ona jí napsala ve čtrnácti!!!) I když v tý knížce jsou něco jinýho, než v mojí povídce. 

Už asi budu končit... Dotazy ráda zodpovím... jo a tohle není žádná "krásná", "profesionální" povídka, se kterou bych se chtěla zúčastňovat nějakých soutěží... šlo mi hlavně o to v časovém limitu (necelých 90 minut, přišla sem trošku pozdě...:D) vymyslet slušnou zápletku, napsat si to a přepsat do čitelné podoby ( čti: čitelnější). Teď, když sem to přepisovala, nechala jsem všechno tak jak to bylo. Ráda bych to přepsala, rozepsala, upravila, vylepšila... Ale není čas a co je psáno, to je dáno...
Oddělovač