Kapitola druhá-Když najdete mrtvolu

17. listopadu 2009 v 13:47 | Hope |  Román
Dlouho jsem nic nenapsala a tahle románopovídka se zasekla na bodu mrazu. Ale podařilo se jí rozmrazit a napsat druhou kapitolu. Je delší, než první, ale zas tak hrozný to, myslím, neni... Jinak... Spolužáci se na to vykašlali, tak to dopíšu sama. Doufám.
Oddělovač


"Cože?" zeptala se nezvykle vysoko posazeným hlasem hnědovláska, "Řeklas mrtvola?!"
"Ano, to řekla," odsekla Sára.
"No fuj!" zapištěla holka, co se celou dobu držela s blondýnkou za ruku, "To je nechutný!"
Sára na ni vyvalila oči.
"Co budeme dělat?" zeptal se Petr a Sára začala vytahovat mobil a vytáčet číslo na policii.
"Měli bychom jít pryč," odpověděl vysoký kluk s brýlemi.
"Cože? Jít pryč a nic nedělat?" začal trošku nervózně Patrik. Dokonce i Sára zvedla obočí a ustala ve své činnosti.
"Proč Denny?" zeptala se ho.
Na cestu za remízkem přijíždělo auto. Brýlatý kluk zbledl. Sára vytřeštila oči pochopením. Ostatní se po nich zmateně koukali.
"Pojďte!" řekla Sára nervózně a rychle se rozběhla do lesa za remízkem.
"Co?!" zapištěla blondýnka.
"Drž hubu a utíkej," strčil do ní Denny. Petr vzal Otta do náruče a všichni se rozeběhli k lesu. Sára se už krčila v příkopě za nízkými smrčky. Patrik se svezl vedle ní. Blondýnka pokrčila nos a už se nadechovala, ale černovláska jí podrazila nohy a tak se svezla vedle Patrika.
"A buď zticha, Klárko," zasyčela Sára.
"Ale já přece…" začala, ale Patrik jí zacpal pusu svojí rukou.
"Co se děje?" obracel se střídavě šeptem na Sáru a Dennyho.
"Nenapadlo vás, že ten, kdo zabil toho člověka, ho zakopával narychlo a může se vrátit?" vzdal to nakonec ten vysoký s brýlemi.
Všichni zmlkli. Otto tiše zakňučel. Náhlý poryv větru rozfoukal spadlé listy na zemi. Koukli se na sebe. Pochopili, že veškerá legrace skončila. Začínali si uvědomovat, do čeho se to namočili. Klárka nevěřícně kroutila hlavou a se slzami na krajíčku se střídavě obracela na Patrika a na Dennyho, kteří leželi vedle ní. Patrik se opatrně vyškrábal o kousek výš po stěně příkopu, ve kterém leželi. Pomalu vyhlédl za smrček. Z tmavě modrého auta právě vystupoval zavalitý chlap v hnědé kožené bundě. Rozhlédl se na všechny strany a začal si rozepínat poklopec džínů. Patrik se napůl se smíchem odvrátil.
"Co je?" ozvalo se z příkopu. Patrik se spěšně svezl za nimi.
"Nejspíš to byl planej poplach," vysvětloval šeptem.
"Jo, hovno planej! Poď se podívat!" zavolal na něj šeptem Denny, který se mezitím vyšplhal na jeho místo za smrčky. Patrik, společně se Sárou, se přikrčil za Dennym. Chlápek mezitím vykonal potřebu a za neustálého rozhlížení pomalu otevíral kufr auta.
"Proč myslíš, že to nebyl planej poplach, vždyť jen," začal Patrik zuřivě obhajovat svoji pravdu.
"Koukni se na něj pořádně. Kolik lidí u sebe tohle nosí?" zarazil ho Denny jízlivě. Patrik nakrčil čelo a koukl se znovu na chlápka. Vítr znovu zafoukal a rozhalil koženou bundu. U pasu se zablyštila dlouhá dýka. Patrik jen tiše hvízdl, Sára nevěřícně vydechla. Muž se pomalu skláněl nad kufr auta a něco z něj vytahoval. Když se znovu napřímil, držel v ruce lopatu a vydal se k remízku, kde před chvílí všichni stáli. Sešel do malé jámy, kde ze země vykukovala ruka mrtvoly. Zmizel jim z dohledu, ale zřetelně slyšeli, jak lopata rozráží lesní půdu a jak chlápek při své práci nadává.
"Zůstaň tu," zašeptal Denny k Patrikovi a sjel spolu se Sárou k ostatním v příkopu. Zatímco Denny vyprávěl, co se nahoře děje, Sára si začala prohledávat kapsy.
"Co hledáš?" zeptal se Petr, když Denny vylíčil všechny podrobnosti.
"Měli bychom zavolat na policii, ale nemůžu najít mobil," mumlala zamyšleně, "ale přitom jsem ho měla. Chtěla jsem volat na policii."
Denny na ní vytřeštil oči. Sáře poklesla čelist.
"Kde je? Co se děje?" ptala se nechápavě Klárka.
"Tys ho nechala tam?!" zvolal Petr zoufale. Sára jen nešťastně přikývla.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 17. listopadu 2009 v 17:12 | Reagovat

No taktohle... je vážně něco! :D Ten mobil bych tam jak se znám ztratila já! :D Je to moc pěkný, Hope. líbí se mi to, tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.

2 Hope Hope | E-mail | Web | 17. listopadu 2009 v 17:26 | Reagovat

[1]: Mno... já jsem taky zvědavá...:D Díky♥

3 ......... ......... | 18. listopadu 2009 v 0:14 | Reagovat

Hehe....tak to jsem tušila :-D že to dopíšeš sama :-P přečtu si to jen co budu moct....teď jsem přijela, takže snad zítra ;-)

4 Petra Petra | Web | 18. listopadu 2009 v 12:58 | Reagovat

No hustý :-D

5 vendikm vendikm | Web | 19. listopadu 2009 v 18:31 | Reagovat

poslední dobou nemám čas, ale až se najde doufám, že se dostanu, abych si to přečetla

6 vendikm vendikm | Web | 20. listopadu 2009 v 19:18 | Reagovat

já bych to ráda dala na blog, ale když mi k tomu nikdo nedá komentář, tak mi příjde zbytečný to dát po dnu...protě až tam budou 4 komentáře tak tam dám novej článek..teda tuto povídku

7 Anaïs Anaïs | E-mail | 20. listopadu 2009 v 20:46 | Reagovat

Krása :))

8 Hope Hope | E-mail | Web | 20. listopadu 2009 v 21:22 | Reagovat

[7]: Děkuju :-)

9 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 21. listopadu 2009 v 23:24 | Reagovat

no pořád tu pod záhlavím vidím: kapitola druhá-když najdete mrtvolu, ale já už chci kapitola třetí! :D Jinak nebude Luistitia! :D  :-D

10 Hope Hope | E-mail | Web | 22. listopadu 2009 v 12:26 | Reagovat

[9]: Ale to je vyhrožování!!! To sme si nedomluvily... :-D  :-P  :D

11 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 22. listopadu 2009 v 12:46 | Reagovat

[10]: no a? :D  :-D

12 ......... ......... | 22. listopadu 2009 v 18:30 | Reagovat

Přidávám se....chem kapitolu 3. a třeba na víc než 10 řádků :-P  to by nebylo špatný :-D

13 Hope Hope | E-mail | Web | 22. listopadu 2009 v 19:59 | Reagovat

[11]: :-P

[12]: Taky něco napiš a pak si popovídáme, jo? 8-)

14 ......... ......... | 23. listopadu 2009 v 20:34 | Reagovat

Hele nech si to, jo? Dobře víš, že v psaní zrovna nevynikám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama